Jitka Lathinia - životní příběh
Můj život je plný dobrodružství a překvapení. Ne všechno bylo příjemné, z některých událostí jsem se dlouho oklepávala. Ale za vše, co jsem prožila, jsem vděčná.
DĚTSTVÍ
V dětství jsem si prošla výchovou plnou příkazů, zákazů, pouček a povinností. Naučila jsem se být hodná holčička, dělat jen to, co se má, nic nechtít a být pro sebe na posledním místě. Prožila postupně úmrtí několika blízkých příbuzných. Zvlášť bolestivá byla nečekaná smrt sestry, z které jsem se dlouho vzpamatovávala.
Také jsem prožila šikanu ve škole nebo fyzické násilí, které mne na dlouhou dobu poznamenalo nedůvěrou v lidi, zejména v muže. Nedokázala jsem si nikoho pustit k blíž k tělu. Proto i v manželství pro mne byla intimita spojena s ohrožením a strachem z ublížení.
TRANSFORMACE
Moje transformační období začalo po odchodu z manželství, kde dlouho chyběla láska. Měla jsem měla obrovský strach, být na vše sama. Netušila jsem, zda nás s dcerou zvládnu uživit. Ani jsem nevěděla, jak moc bude rozvod a vše okolo bolet. Jak to bude finančně náročné a stresující. Mockrát jsem si sáhla na dno, znovu vstala, abych tu byla pro dceru. Prostě jsem to nemohla vzdát.
PODNIKÁNÍ
Začala jsem podnikat. To byla teprve transformační jízda. Strachy vylézali z úkrytů, kde se dalo. Být vidět, napsat osobní příběh, napsat osobní článek, propagovat sebe, roznášet letáčky po městě, prezentovat sebe, stoupnout si před lidi a přednášet… Učila se mnoha novým věcem – vytvořit web, psát články, tvořit fotokoláže…
Bylo to krásné tvořivé období, ale zároveň bylo plné strachu. Ten největší strach, že nevydělám dost se mi stal osudným. Podnikání skončilo se ztrátou. Naštěstí mi pomohli rodiče nejhorší období zvládnout.
DEPRESE
Celý svět se mi zhroutil. Všechny mé sny, přání, plány. Vše se rozpadlo na prach. Přišla deprese. Ztráta chuti cokoliv dělat. Neviděla jsem směr a smysl svého života. Neměla jsem energii, motivaci. Trávila jsem hodně času v přírodě. Sedávala jsem na skále nad městem nebo na louce a vnímala krásu kolem sebe.
Učila se prožívat přítomný okamžik všemi smysly. Nacházela jsem tu podporu, pocit bezpečí i nekonečnou svobodu. Po mnoha stěhováních jsem se cítila konečně někde doma. Přestala jsem zběsile utíkat životem a ztišila se a hledala odpovědi ve svém nitru.
SMYSLUPLNÁ PRÁCE
Postupně jsem se začala zvedat ze dna. Psychicky i fyzicky. Přišla nabídka na hlídání dětí a pak další. Bavilo mne to. S dětmi jsem si rozuměla a práce mi dávala hlubší smysl než jen vydělat si na jídlo.
Díky dětem a rodinám jsem se dál posouvala. Učila jsem se ozvat, stát si za svým, hlídat si své hranice a taky projevovat své city. Vzpomínám na toto období s láskou a vděčností.
SOUČASNOST
Dnes jsem nesmírně vděčná za všechny zkušenosti, i když některé byly hodně bolestivé. Díky všemu, co jsem prožila, jsem se stala člověkem, kterým jsem dnes. Minulé prožitky mi daly sílu, kterou jsem nechala někde v raném dětství. Cítím se víc ukotvená ve svém středu, kde je klid a hluboká moudrost.
Když přijde náročná situace, mohu se opřít sebe. A když je nejhůř, tak v přírodě se dovedu uklidnit natolik, abych dovedla naslouchat vnitřnímu vedení. Jsem šťastná, že jsem se dostala až sem a moc se těším, co vše má pro mne vesmír ještě nachystáno.
v co věřím?
- Věřím, že v každém z nás je mnoho dobrého. Jen ne každý to dokáže projevit své city navenek. Také jsem to dlouho neuměla.
- Věřím, že v sílu a jedinečnost každého z nás.
- Věřím, že každý z nás může svou proměnou pomoci změnit svět.
- Věřím, že spolupráce a spolutvorba nám pomůže ke vzniku laskavější společnosti
Přeji každému z nás možnost zažít pocit vnitřní svobody, klidu a bezpečí. Potom už nás žádná kalamita zvnějšku nedokáže rozhodit. Dovedeme ustát cokoliv. Za ten pocit trocha transformačního nepohodlí stojí :).
S láskou a radostí ze života
Jitka Lathinia